Něco o mně
Karel Markytán
Peklo! Je to už 13 let, co jsem nepřipsal ani řádku. Netvrdím, že svět o něco přišel, ale je to kudla kus života a trochu moje velká ostuda. Když už se snažím někde prezentovat. Co jsem to vlastně celou tu dobu dělal …? Nesoustavně, v těch lepších chvilkách, jsem se věnoval novým písničkám, pro sebe a pro AG Flek, který je kapelou mého života, tak něco o ní:
V roce 2012 jsme s Flekem vydali živé album KONCERT, což jsou částečně audio verze písní z dříve vydaného stejnojmenného DVD, nahraného v roce 2009, plus nějaké další.
V roce 2018 vyšlo studiové album PODNOHAMA ZEM. Po 18 letech, včetně čtyřletého průběžného natáčení v Ivově Studiu V a častečně u Michaela Vašíčka. Přišli jsme s deseti novými písněmi, s Ivem jsme napsali každý pět a k tomu nahráli nikdy nenahranou společnou starší píseň Anonymní přátelé. Za sebe musím poznamenat, že některé mé písně již nějaký měsíc čekaly na svou příležitost. Mně to trochu trvá, něco napsat, něco dopsat. Sluší se dodat, že deska byla zároveň vlastně i rozlučková v tom smyslu, že zanedlouho odešli Michael Vašíček a David Velčovský. Víc se o albu dočtete na webu AGF.
V současné době žije a hraje AGF v počáteční čtyřčlenné sestavě +dva, Michaela a Davida tedy nahradili kytarista Petr Hoffmann a bubeník Petr Ptáček. Na bicí případně alternuje Adam Sikora z Brna a pokud nemůže Blanka, zaskakuje ji všestranná Petra Šany Šanclová. Rád bych zmínil, že už nějaký čas nás za zvukařským pultem spolehlivě jistí Marcel Rech. Myslím, že pořád stojí zato si zajít na náš koncert! Jestli mi teď něco u Fleku chybí, tak je to společná tvorba.
Letos na konci října 2023 jsem ve zlínském "Studiu V" Iva Viktorina dokončil své nové album, bude se jmenovat JE MUZIKA! Je to autorské dílko (až na jeden nápěv Petra Vavříka a jeden od Elišky Lajdové),se kterým mi pomáhali právě Petr Vavřík na basu a na bicí hraje Marcel Gabriel (Petr na to taky producentsky dohlíží a s Marcelem dělali i studiovou práci a celé to smíchali). Kytary, především elektrické, ale sem tam i akustické, s pečlivostí a umem sobě vlastním, nahrál a písně jimi obohatil Petr Hoffmann. A v této studiové sestavě má své nepřeslechnutelné místo i klávesák Milan Nytra. V duetech si se mnou zazpívali brněnský písničkář a herec Martin Kyšperský z kapely Květy a písničkářka Eliška Lajdová ze Zlína. Dále hostovali Luboš Novotný na lap steel, na trumpetu Pavel Skopal, v jedné písni zazní mužský sbor zralých Mužáků ze Zlína a něžné doprovodné vokály dozpívala Markéta Vodičková. Měl jsem štěstí na tvůrčí a schopné lidi a i touto cestou jim děkuji. A když jsem u toho děkování, samozřejmě velký dík Ivovi za propůjčení studia.
Nerad bych opomněl zmínit, že první demosnímky vznikaly ve studiu u Pavla Březiny, kde jsem nejprve začal natáčet první tři základy ještě s Radkem Postavou na basu a Petrem Ptáčkem za bicíma. Byl tam už aktivně přítomen i Petr Hoffmann, se kterým jsme si něco začali brnkat ještě před tím, než se po létech vrátil do AG Fleku.
Důležité "mimochodem"! S Petrem Vavříkem, který celou desku spoluvytvářel a pohlídal, tak s ním se ve studiu i jinde potkáváme a spolupracujeme s přestávkami už od konce osmdesátek minulého století. A Petr spolu s Klementem Jochymkem produkovali i mé první album KONEC SLADKOSTÍ. Taktéž ve "Studiu V" Iva Viktorina.
***
Co bylo:
Jsem Zlíňák a jsem písničkář. Původně jsem byl projektantem zařízení staveniště, ale pak jsem si to zařídil jinak. Už za rýsovacím prknem jsem myslel na písničky víc než na stavařinu. Začínal jsem hrát už na základce se svým kamarádem a s písněma jako Hrobař, Nashledanou krokodýle a pak už jako skupina jsme kopírovali Rangers a Greenhorny a jiné a pak jsem se najednou ocitnul v kapele Rosa s Wabi Daňkem. Skončilo to vojnou a po ní přišel AG FLEK s Ivo Viktorinem, Blankou Táborskou, Pepou Šobáněm a později se Zdeňkem Hromádkou. Psali jsme vlastní písně a v této sestavě jsme natočili první album, později nazvané Blázni umírají nadvakrát. Byly to pro mě dobré roky, plné energie a euforie. Po několika etapách