v kapsách
stesky po pařížských zdech
ředí levné boujoleais
už mám povyk racků na doslech
ó, moře
lé olé
chtěl bych zpívat sto jedna dní ze sta
a jasné je
s čím začít
a s čím přestat
óó vcházíš
beru verše místo vět
a svět mi říká
vem si vem
záříš
a je ti dvaadvacet let
a nebát se, tak zůstanem
a budem tady sto jedna dní ze sta
můžem se vším začít
se vším přestat jen mrknu vzhůru
zaslechnu smích na kůru
a žít chutná líp
když
slaný vzduch
se opře o můj nos
a zbarví moje setkání
zírám jako mladý křepký kos
a není žádné čekání
není žádné čekání
óó