Texty

Markétka

hudba Ivo Viktorin, text Karel Markytán
smutku propadlá
plná divadla
hlavní roli hrát
nemá s kým
tak ji našel On
výzvu
Markétku
bosou baletku
nad trním cítí krev spánků
a tváře jí začly kvést
dým od topánků
a v zorničkách zrcadla hvězd to čekání
dávno ukryté
řekne - prevíte
nech mě žít
jaká zrada v nás?
vždyť ten vnitřní hlas
vlastně dávno k nám náleží
ještě ve dveřích
trocha váhání
- co teď opouští
- co ji pohání
a už mizí břeh
jen ho nech
tvůj dech
už ti
pro lásku
nepatří bláznivý valčík
z dálky slyší hrát
právě se loučí
a příběh dostává spád čtvrtým rozměrem
krásným úvěrem
vášní silnou jak
ďábel sám
tím je možné jen
její zkrásnění
básně vedle ní
jsou jen krám splácí dluh králům podsvětí
snad se zasvětí
je však nebi blíž
k paní Půlnoci
tváře obrátí
všichni prokletí
když je svázal kříž bláznivý valčík
z dálky slyší hrát
jak jen bez závisti
jim do tváří se podívat?