dlouží se den letní svátostí
na obloze otvírá si chrám
svůj úděl snílků až na jádro kostí
vnímám a dílem zase vážím odkud kam Obejmi mě jak máš
to je tak až málem přestanu dýchat
zahřej mě jako pláž
už neměníme svět, on mění nás
a já se nechci jen tak dát krátí se den i čas prázdnin
do proudu se zvolna vodě dám
míň je těch chvil co jsou událostí
a stoupá ta sláva se kterou slunce zapadá obejmi mě jak máš
to je tak až málem přestanu dýchat
obejmi mě jak máš
tak jako voda všude na kůži
buď jako voda jen mě nenech stát dlouží se den letní svátostí
z chvíle už se stává rituál
smíchám to s kávou a z přítomnosti
žít se chvíli dá
jako by Pánbůh flétnu hrál